OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací


 

Husa Pomořanská  (h P)

 

huspom.jpg

 

Těmto opeřencům dnešní doba příliš nepřeje. Vinou zahušťování vesnic, okrajových částí měst, zmenšováním pozemků, jsou husy postupně vytlačovány z našeho života. Jejich výrazné hlasové projevy, hlavně v době námluv a vodění housat, moc obdivovatelů nenaleznou.

V České republice jsou chována rozmanitá plemena hus. Některá plemena jsou poměrně hojně rozšířená, některých je pomálu. Často můžete vidět husu labutí, pomořanskou, tuluskou, německou a landeskou. Mezi národní plemena patří česká husa a česká husa chocholatá, díky nadšeným propagátorům se u nás stále chovají. Pramáti většiny plemen hus je husa divoká u některých i husa labutí. Nejstarší vyobrazení domácích hus v bílé barvě je známé z 3.tisíciletí před naším letopočtem z Egypta.

Husa velká, divoká forma naší husy domácí, se od ostatních plemen liší ostře oranžovožlutým zobákem. Velikostí se přibližuje huse domácí. Tyto husy žijí v obrovských hejnech, létají v typicky klínovitých formacích nebo v šikmé řadě. Pokud se vedoucí husa v čele unaví, je vystřídána jinou. Na jaře se vracejí v párech do svých hnízdišť. Na vejcích sedí samice a samec hlídá kolem. Snůška vajec je většinou jednou za rok, v počtu šest až 60 kusů vajec (podle plemene). Líhnutí probíhá zpravidla od března do května, mláďata umí ihned plavat a velice brzy opouští hnízdo. Husa velká patří k nejvíce rozšířeným ptákům v Evropě. Živí se rostlinnou stravou, většinou se husy rády pasou na polích, kde při tak velkém množství často napáchají značné škody. Za potravou se vydávají většinou přes den a na noc se vrací na klidné hladiny rybníků.

Husa pomořanská je vedle husy emdenské asi nejstarší dodnes chované husí plemeno, které vzniklo již nejméně před půldruhým tisíciletím v dnešním Pomořansku, tj. v nížinné jezernaté oblasti severozápadního Polska a severovýchodního Německa. Zmínky o chovu obdobně zbarvených hus v Germánii se objevují již u římských spisovatelů. Je pravděpodobné, že přes svou dlouhou existenci nebylo plemeno kříženo s jinými husami, ale vždy byl kladen důraz hlavně na rozmnožování jen těch nejmohutnějších exemplářů. Z hlediska anatomicko-morfologického a fyziologického jsou už současné pomořanské husy na hranici svých genetických možností velikosti. Na druhou stranu bylo pomořanských hus často využíváno pro vylepšení genofondu jiných plemen. Dnes se chovají po celém světě nejen jako produkční drůbež, ale i pro zálibu.

 

housata-024-1-161017010558.jpg

 

Husy pomořanské jsou klidnějšího temperamentu, ale mají vrozenou potřebu vytrvalé chůze po pastvinách a průběžné celodenní konzumace kvalitní zelené píce. Nikdy se necítí úplně dobře v těsnějším výběhu, ani kdyby jim majitel předkládal tu nejpestřejší potravu. V poledních hodinách se všichni příslušníci skupiny rádi současně koupají, pak si osuší peří a odpočívají na břehu. Ve vegetační době tvoří většinu potravy zelené části rostlin, které jim večer doplňujeme trochou zrní nebo šrotu s minerálními přísadami. V drobných chovech se doporučuje 3–5 hus na jednoho housera. Husy snášejí 10–15 vajec, na která ale na rozdíl od podobně starobylé emdenské husy spolehlivě zasedají. Při odebírání snesených vajec produkuje husa až dvojnásobek přirozeného počtu. Držíme-li jen 1 pár, vodí housata oba rodiče, ale pokud má houser partnerek více, doprovází střídavě jednotlivé rodinky. Housata jsou tak otužilá, že již od 2. týdne mohou pobývat venku, pokud právě neprší.

 

Husy pomořanské rychle rostou, ale nejlepší kvality dosahuje svalovina až kolem půl roku věku, kdy už ptáci překonají obvyklou jatečnou hmotnost 3–4 kg. Pokud vybrané exempláře před porážkou 2 nebo 3 týdny intenzivně krmíme, poskytnou až kolem 1 litru lahodného sádla a zhruba půlkilogramová jemně chutnající játra. Výhodný pro spotřebitele je poměr kostí a svaloviny a pro chovatele ekonomické využívání energeticky chudé zelené píce. Peří je průměrné kvality, ale v dostatečném množství vzhledem k mohutnému trupu pomořanského plemene. Standard uznává bílé, šedé a šedě strakaté zbarvení. Zobák a běháky jsou oranžově červené, oční duhovka je u bílých jedinců modrá, u ostatních hnědá. Krk hus je středně dlouhý, trup protáhlý s dlouhýma, velmi širokýma prsama, břicho s jednoduchým, hluboko spuštěným podbřiškem. Chocholka na temeni je poměrně běžná, ale standard ji pouze připouští, aniž by se kladně nebo záporně projevovala v bodování soutěžních zvířat.

 

Hmotnost housera 7 - 8,5 kg 
Hmotnost husy 6 - 7,5 kg 
Snáška 20 - 30 vajec s bílou skořápkou

   

 

Několik zajímavých článků o mase, sádle atd.

 

Husu z Česka chceme stále víc - dovozové jsou rychlené

Husí sádlo je podstatně zdravější než vepřové

 


 

Přidat komentář

Zvýrazněné položky jsou povinné.