OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

O bramborách

Není brambora jako brambora

Možná vás překvapí, že jíme stále méně brambor. Zatímco v roce 1850 každý ročně na spořádal 170 kg, dnes už je to jen 77 kg. Mohou za to i brambory z velkovýroby, často poškozené a nevalné chuti. Kdo pěstuje vlastní, ví, že není brambor jako brambor!

Brambory z velkých lánů a vlastní brambůrky ze záhonu – obrovský rozdíl v chuti a kvalitě zná každý, kdo okusil. Brambory z velkovýroby se navíc prodávají v době, kdy už pro konzumaci nejsou vůbec vhodné, odrůdy určené pro letní a podzimní konzum jsou nabízeny i po Vánocíc... Důvodem jsou přebytky. Jenže vodnaté brambory kuchaře ani strávníky nepotěší.

Vlastní brambor – samá výhoda

Vlastní brambory naštěstí nepěstujeme pro co nejvyšší produkci, ale proto, abychom si pochutnali!

Na záhoně získáme nejlepší brambory cestou klasického pěstování. Žádná minerální hnojiva, pouze chlévský hnůj a zelené hnojení. Vhodné jsou odrůdy méně citlivé na plíseň bramborovou, což je pro zdravé pěstování bez přemíry chemie důležité. Proti plísni případně stačí přípravky na bázi oxychloridu mědi – například Kuprikol. Mandelinku bramborovou snadno vysbíráme ručně. 

Kromě skvělé chuti bude vlastní brambor výrazně zdravější než kolega z velkovýroby, který prošel postřiky proti plevelům před i po vzejití sadby, mořením, nejméně třemi postřiky proti plísni (v Holandsku dokonce až osmnácti!), následují postřiky proti mandelince a mšicím, chemická likvidace porostu před sklizní…

Jaký jsi typ, bramboro?

Rozlišujeme tři základní varné typy:
Varný typ A: pevné lojovité brambory, které jsou nerozvářivé, příjemně vlhké, velmi slabě až slabě moučnaté,  vhodné pro přípravu bramborového salátu i ke konzumu jako vařené.
Varný typ B:  polopevné, polomoučné brambory s jemnou až hrubší strukturou, příjemně vlhké až sušší, vhodné jako příloha k jídlu.
Varný typ C: měkké, moučnaté brambory s jemnou až středně hrubou strukturou, středně vlhké až suché, vhodné k přípravě kaší a těst.

Některé odrůdy jsou přechodem mezi uvedenými varnými typy. Například u označení AB, BA či BC vždy první písmeno značí převahu k varnému typu.

Odrůdy podle vegetační doby

Pro zahrádkáře mají význam odrůdy velmi rané, rané, méně už polorané. Polopozdní až pozdní odrůdy, které se sklízejí až v polovině září, se na zahrádce nevyplatí. A pozor na to, že velmi rané odrůdy bychom měli zkonzumovat co nejdříve, nejdéle do Vánoc.

Kolik dní od výsadby do sklizně potřebují jednotlivé odrůdy?

velmi rané ...............................90–100 dní 
rané .......................................100–110 dní
polorané .................................110–120dní
polopozdní a pozdní................. nad 120 dní

Kvalitní sadba je základ

Každý, kdo pěstuje brambory, byť na malém záhonku, si zaslouží kvalitní certifikovanou sadbu. Poznáme ji  podle toho, že je označená návěskou (do 10 kg podnikovou, nad 10 kg úřední – tj. s hlavičkou ÚKZÚZ).

Někdo nedá dopustit na lojovitou bramboru, jiný naopak miluje moučnatou. Množství odrůd je skutečně téměř nepřeberné, vždyť například Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský  měl v roce 2005 přihlášeno k uznávacímu řízení 177 odrůd sadbových brambor!

Svaz zahrádkářů v Třebíči pořádá každoročně degustaci vybraných odrůd brambor. Na základě jejích výsledků doporučujeme zahrádkářům následující odrůdy, z nichž většina patří k tužším varným typům, kterým dává přednost většina konzumentů.
Odrůdy velmi rané:  Astoria BA, Colette BA, Magda BA, Rosára A, AB (červená slupka)
Odrůdy rané: Annabelle AB; Baccara B, BA; Dali A, AB; Karin BA; Kordoba B; Marabel B; Princess AB; Secura B, BC
Polorané: Andante AB, A; Ditta (dříve Lenka) AB; Kariera BA; Laura B (červená slupka); Lolita BA; Milva BA; Red Anna B (červená slupka); Victoria B, BA.

(Námi pěstovaná odrůda PRINCESS je raná konzumní odrůda varného typu A, salátová, vařené hlízy jsou pevné, excelentně jemné chuti s netmavnoucí dužninou . Hlízy jsou vysoce odolné vůči strupovitosti, hnilobám (plísni i bakteriózám). Jsou stejnoměrně velké, střední až větší velikosti, vhodné k přímému konzumu od sklizně až do jarního ukončení skladování. Hlízy mají stálou kvalitu, nešednou, při skladování mají dostatečnou hlubokou dormanci. Odrůda PRINCESS je vhodná pro dlouhodobé skladování. Je odolná virovým chorobám, kořenomorce, plísni v nati i na hlízách. Je vhodná i pro ekoprodukci, mytí a balení, loupání.)

 

 

Zásady pěstování

Brambory nemají zvláštní nároky na půdní podmínky, i jílovitohlinité půdy přinesou dobré výsledky. Nevhodné však jsou zamokřené pozemky a pěstování ve stínu pod stromy. Půdu je třeba na podzim hluboce zorat nebo zrýt, zjara řádně nakypřit – nejlépe rotačním kypřičem, aby byla jemná, bez hrudek. Brambory je třeba sázet do teplé půdy.
Sadba by měla mít velikost minimálně 25x25 mm a maximálně 60x60 mm. Brambory sázíme kolem 30 cm od sebe. Při velké sadbě může být vzdálenost větší, při malé menší.
Vývoji rostlin pomůže opakované proorání či okopání. Kořenům tak zajistíme vzduch a zároveň se zničí plevele. Ani při okopávání však nesmí vznikat hroudy, půda nesmí být utužená, rozdroben musí být i nežádoucí půdní škraloup.
Přihnojumeme hnojem v množství 3-4 kg na metr čtvereční, vyzrálého kompostu můžeme použít více.

Pro zelené hnojení je vhodné použít např. hořčici bílou, svazenku vratičolistou či lničku setou  - sejeme je několik týdnů před podzimní orbou.


Skladování

Po sklizni je třeba nechat brambory 2-3 týdny pod  přístřeškem, kde se osuší a zhojí se poškozená místa. Chráníme je přitom před slunečním svitem. Aby nezezelenaly, přikryjeme je prodyšnou pytlovinou nebo kartonem.
Nedostatečné „vydýchání“ brambor poznáme podle potní vrstvy – brambory jsou na povrchu vlhké.
Před uložením do sklepa nebo jiné chladné a vlhké místnosti vyřadíme hlízy s hnilobou.
Brambory se doporučuje skladovat při teplotách 2-6 °C, ve vrstvách do výše 1 metru. Brambory skladované při této teplotě však nelze konzumovat ihned. Škrob by se v nich totiž přeměnil na cukry a brambory by chutnaly nasládle. Necháme je proto 10–14 dnů v teplotě 12–15 °C.

 

 

 


zdroj: ireceptar.cz